O letošním Setkání lidových muzik v Praze s ředitelem festivalu

O letošním Setkání lidových muzik v Praze s ředitelem festivalu 

O druhém listopadovém víkendu se v Praze (7. a 8. listopadu 2014) uskuteční Setkání dětských i dospělých lidových muzik. Dětské setkání bude jubilejní - desáté a dospělí muzikanti zahrají a zazpívají přátelům folkloru již po jednatřicáté. Nejvíce informací zná ředitel festivalu Jozef Harčarik

Proč jste letos zvolili jako ústřední moto - myšlenku LIDOVÉ BALADY A ROMANCE?

J.H.: Náš hudební folklorní festival se tematicky zaměřuje na tradiční lidovou kulturu a zvláště na hudební zpracování různých témat. Prakticky veškerá lidská snaha nejenom v dobách minulých, se opírá o paměť a následně na šíření dobrých, ale i smutných příhod. V dřívějších dobách se tyto zvěsti šířily pouze ústním podáním z generace na generaci. Posléze se nám tyto životní situace zpřístupňovaly písemnou formou jako legendy. Bez "sběratelů", mezi které neodmyslitelně patří i Bartoš či Sušil, bychom se museli spoléhat pouze na to, co se dochovalo mezi lidem. Takže i proto jsme téma balad a romancí zvolili pro letošní Setkání lidových muzik. 

Prezentace dětských lidových muzik a zpěváčků je nejen v Praze ojedinělá.

Pokud je mi známo, kromě nejmasovější  a   mezinárodně uznávané akce "Zpěváček", naše pražské Setkání dětských lidových muzik patří mezi šest festivalů, které dávají možnost prezentace mladých muzikantů před širokou veřejností. Výsledkem není jen prezentace, ale i jejich aktivní vztah k tradičnímu lidovému umění jako vyvrcholení jejich volnočasových aktivit, ale i "tvrdé" řehole na pravidelných zkouškách. Je to nádherná činnost. Samozřejmě nebýt rodičů, prarodičů, pedagogů a veřejnosti, by veškerá prezentace zapadla do všednosti a nedala vyniknout muzikantskému talentu.

Jak se za těch deset let změnil vztah dětí k folkloru, jejich činnost v rámci muzik a souborů?

I přes veliký nápor internetu a dalších moderních aktivit, vztah dětí k této krásné myšlence je velice pozitivní. A to mohu potvrdit i na základě mé návštěvy Uherského Hradiště na letošních slavnostech folkloru a vína, že u nás folklor žije. 

Nejdůležitější je pro malé muzikanty osobnost jejich vedoucích a samozřejmě vztah rodičů?

Jak jsem zmínil, malí muzikanti, zpěváci a tanečníci by se bez přímého vlivu rodičů, prarodičů a samozřejmě pedagogů pravděpodobně věnovali jiným aktivitám. Je výborné, že aktivní a srdečný vztah k tradičním lidovým tradicím, zvykům a obyčejům je zastoupen napříč všemi generacemi, bez ohledu na náboženské vyznání, politický názor, pohlaví. Zatím nám nehrozí zánik. Pokud žijeme, jsme.

Můžete uvést příklady osobností některých dětských kolektivů?

Pokud se budu věnovat pouze našemu jubilejnímu setkání, pak jsou to všichni vedoucí muzik, pedagogové, aranžéři (upravovatelé), kteří ve svém volném čase dokáží přetavit nastřádané lidové materiály a podklady do finální podoby hudebního projevu. Všichni si zaslouží obdiv a uznání široké veřejnosti. Jmenovitě oceníme jejich píli na samotném setkání. 

Většinu muzikantů, které jsme poznali na našem festivalu, potkávám mezi dospělými muzikami. Je příjemné, když mne zdraví a hlásí se ke mne, na mých cestách za folklorem. S mnohými si často neformálně zazpívám.

Balady romance v podání zpěváků i zpěvaček a muzik jistě zaujmou. Nebude to ale trochu ...... méně optimistické?

Pokud chceme představovat veškeré stránky lidského bytí, tak žádný z nás se neubrání konkrétnímu setkání i s tímto odkazem. Život vždy přinášel obyčejné, slavnostní, veselé, smutné, ale i tragické příběhy. A tak tomu bylo po celé generace. Proč tedy nezapátrat, jak to bylo i dřív a zjistit, že člověk a jeho osud se stále opakuje.

V loňském roce jste překvapili zaplněný sál v Městské knihovně programem Cigánských Ďáblů z Bratislavy. Kdo to bude letos?

Pro letošní Setkání se podařilo zajistit  mezi folkloristy žádaný typický a svérázný východňárský  hudební projev v podání ľudové hudby Stanislava Baláža a především typické oblasti Raslavického regionu, kde se mísily cigánské, maďarské, židovské i slovenské motivy, které se přetavily do svérázného hudebně tanečního, ale především hudebního a pěveckého projevu Severního Šariše.

Jaká bude Kasací zábava?

Co na to odpovědět. Praha je přece jenom multikulturní společnost a folkloristé jsou její nedílnou součástí. Kasací bude taková, jakou si ji účastníci udělají. Naskýtá se možnost vyžití s lidovými tony, tanci i zpěvy počínaje regionem západních Čech přes východní Čechy na Moravské Slovácko, Valašsko, ale i díky ľudové hudbě Stanislava Baláže z Raslavic - rázovitého Šariškého regionu. Takže vše, co si může náročný návštěvník festivalu přát.

Jako jiné festivaly i váš se jistě potýká s finančními problémy při jeho přípravě a organizaci. Již druhým rokem se radikálně snížily příspěvky od FoS ČR? Jak se s tím vyrovnáváte?

Tady lze jen suše konstatovat, že finanční situace podobných aktivit jsou velice omezené. Na co máme, to uděláme. Pokud bude vzájemná přízeň tvůrců, organizátorů i aktivních účastníků, budeme žít a rozdávat radost všem milovníkům lidového umění, hudbě a zpěvu zvlášť pro všechny malé velké i pro ty přerostlé.

Jaká je budoucnost?

Lze si jen přát, aby bylo líp. Lidová píseň však nezahyne. Lidová píseň žije a bude žít.

Ptal se: Dušan Macháček

Odpovídal: Jozef Harčarik, ředitel HFF Setkání lidových muzik